Od 1. července 2026 došlo v České republice k významné změně právní úpravy.

Novela živnostenského zákona nově zavedla vázanou živnost. "Poskytování služeb v oblasti psychologického poradenství a diagnostiky, poradenské psychoterapie" a stanovila podmínky pro její výkon.

Přesto však nelze říci, že by byla oblast psychoterapie jako celek komplexně legislativně upravena. Vedle sebe nadále existují zdravotní psychoterapie, poradenská psychoterapie, služby poskytované různými odbornými profesemi i činnost soukromých terapeutů. Pro veřejnost tak zůstává orientace v jednotlivých označeních i kvalifikačních požadavcích poměrně složitá.

Kdo může poskytovat poradenskou psychoterapii?

Nová právní úprava stanovuje požadavky na odbornou způsobilost osob, které chtějí poskytovat poradenskou psychoterapii v režimu živnostenského zákona. Nestačí pouze absolvování psychoterapeutického výcviku – zákon současně vyžaduje splnění dalších podmínek týkajících se dosaženého vzdělání, rozsahu odborné přípravy a dalších kvalifikačních předpokladů.

Smyslem této změny bylo zvýšit ochranu klientů a nastavit jasnější pravidla pro výkon této odborné činnosti.

Proč je nová právní úprava předmětem odborné diskuse?

Přestože sjednocení pravidel bylo dlouhodobě požadováno, přijatá podoba legislativy vyvolává mezi odbornou veřejností řadu otázek.

Jedním z nejčastěji diskutovaných problémů je skutečnost, že zákon vychází z přesně definovaných požadavků na vzdělání a psychoterapeutické výcviky. V praxi to znamená, že někteří odborníci s dlouholetou psychoterapeutickou praxí, kteří absolvovali kvalitní výcviky podle dřívějších standardů, nemusí všechny nové podmínky splňovat. Nejde přitom o nedostatek odbornosti nebo zkušeností, ale o to, že jejich vzdělávání probíhalo v době, kdy byly požadavky na výcviky nastaveny odlišně.

Na tuto skutečnost upozorňují profesní organizace i řada zkušených psychoterapeutů. V odborné komunitě proto probíhá diskuse o tom, zda současná právní úprava dostatečně zohledňuje dlouholetou praxi, kontinuální vzdělávání a reálné odborné kompetence terapeutů.

Co je důležité pro klienta?

Při výběru odborníka je vhodné zajímat se nejen o označení poskytované služby, ale především o jeho skutečnou kvalifikaci a profesní zkušenosti.

Mezi důležité informace patří zejména:

• dosažené vysokoškolské vzdělání,
• absolvovaný psychoterapeutický výcvik,
• délka odborné praxe,
• průběžné další vzdělávání,
• pravidelná supervize a dodržování etických pravidel.

Tyto informace často vypovídají o odbornosti terapeuta více než samotný název služby.

Vývoj právní úpravy v této oblasti navíc pravděpodobně ještě není u konce. Lze očekávat, že s prvními zkušenostmi z její aplikace budou probíhat další odborné diskuse i případné legislativní úpravy, jejichž cílem bude lépe propojit požadavky zákona s dlouhodobou praxí české psychoterapie.

Psycholog je absolvent oboru psychologie, s titulem Mgr., V praxi rozlišujeme především klinické psychology, poradenské psychology, školní psychology, policejní psychology, dopravní psychology, sportovní psychology. V léčbě duševních poruch psycholog využívá především psychologických prostředků, zejména psychoterapeutický rozhovor, nácviky, hypnózu apod. Pouze klinický psycholog (stejně jako psychiatr) může diagnostikovat duševní poruchy dle mezinárodní klasifikace nemocí. 

Psychiatr je absolventem lékařské fakulty, s titulem Mudr. , který postgraduálně získal atestaci z psychiatrie. Psychiatr zajištuje péči primárně na biologické souvislosti duševních poruch z lékařského hlediska. V léčbě duševních poruch psychiatr využívá především farmakoterapie. Psychiatr může mít atestaci z psychoterapie, tedy může být souběžně psychoterapeutem.

Psychoterapeut je absolvent humanitního směru se zaměřením na pečující profese, s titulem Mgr., který splnil komplexní akreditované psychoterapeutické vzdělání obsahující pětiletý sebezkušenostní výcvik k některém z terapeutických směrů, individuální terapii a supervizi dle stanovených počtů hodin. Psychoterapeut nemůže diagnostikovat, ani předepisovat léky. Jeho práce spočívá ve vedení psychoterapeutického rozhovoru s možností nácviku dovedností. Psychoterapeut léčí slovem.

Spolupráce mezi psychoterapeuty, psychiatry je častá a vhodná. Psychoterapie a medikace se mohou vzájemně doplňovat.